Využijte popel k pohnojení zahrady, vyplatí se vám to

Máte doma přebytečný popel ze dřeva? Pak ho rozhodně nevyhazujte do popelnice ani nikam jinam. Skvěle vám totiž poslouží při péči o zahradu. Dokážeme vám to.

Koneckonců, stejným způsobem ho používaly už naše babičky, které nebyly tehdejším umělým hnojivům příliš nakloněné, protože by mohly snadno poškodit citlivé kořeny kořeny. A to leckdy platí i dnes.

Popel jako zásobárna cenných živin

Nejdříve se podívejme na to, co vlastně v popelu najdete. Jde především o cenné minerály, z nich musíme jmenovat především vápník a hořčík. Ovšem nechybí ani sodík, nebo užitečný fosfor nebo draslík. A to v opravdu vysokých koncentracích. Posuďte sami. Ve 100 gramech popela, což je mimochodem dávka pro jeden metr čtvereční záhonu, najdete:

• 1,5 gramu fosforu,
• 4 gramy draslíku
• a 12 gramů vápníku.

A to je víc, než vám nabídnou mnohá komerční hnojiva, neznamená to však, že jde o dávkování konečné. Věděli jste například, že vám tento pomocník ve vysokých dávkách pomůže třeba i v boji proti nebezpečným drátovcům, kteří dokáží zničit každou úrodu až do posledního kořínku? Aplikujte jeden kilogram popela na metr čtvereční a uvidíte sami.

Jaké druhy popela rozlišujeme

Jde v zásadě o to, z jakého dřeva pochází. Od toho se totiž odvíjí i jeho vlastnosti. Tak například popel z tvrdého dřeva se pyšní vysokým pH 12-13. Získáte ho, pokud do krbu vložíte topol, buk či dub. Naopak měkké dřevo se pak v tomto úzce zaměřeném pohledu pohybuje kolem hodnoty pH 10. Vždy je tedy dobré zjistit si předem kyselost půdy na vaší zahradě a podle toho ji také obohacovat popelem. Vyplatí se to.

Na závěr bychom měli ještě dodat, že nejde o hnojivo vhodné pro kyselomilné rostliny jako třeba rododendron, azalka, klikva, vřes nebo hortenzie. Mohli byste jim nechtěně opravdu ublížit.

Využijte popel k pohnojení zahrady, vyplatí se vám to